Jindřichův Hradec

Jindřichův Hradec je krásné historické město s mnoha památkami, stejně jako velkými možnostmi kulturního a sportovního vyžití. Má nádherné okolí s lidskými i přírodními krásami. A tak je jen a jen na návštěvníkovi města, zda si chce prohlédnout zámek v Jindřichově Hradci, Langrův dům se sgrafity či se vyřádit v aquaparku, projet parním vlakem, vyzkoušet některou z oblíbených cyklotras či si jen tak posedět v některé z kaváren či hospůdek. Protože Vás nechceme jakkoli omezovat, připravili jsme pro Vás k nahlédnutí poměrně širokou škálu možností, jak prožít svůj čas nejen u nás v penzionu Mika, ale také mimo něj. Jistě si vyberete a pobyt v našem penzionu pro Vás bude velmi příjemný.

Historie

Město Jindřichův Hradec leží ve výšce 478 m nad mořem a rozkládá se na 15° východní délky a zhruba 49° severní šířky. Bylo založeno ve 13.století rodem Vítkovců a první historicky doložená zpráva o jeho existenci pochází ze 13.října 1293. Od této doby nastal velký rozvoj města, který v něm zanechal své stopy dodnes. Kolem roku 1320 přichází do Jindřichova Hradce řád minoritů – návštěvníci si dnes mohou prohlédnout minoritský konvent u kostela sv. Jana Křtitele i samotný kostel, který je v sezóně zpřístupněný. Ve 14.století byly položeny základy všech městských čtvrtí a v roce 1410 se město poprvé připomíná v písemných pramenech v plném znění dnešního názvu: Jindřichův Hradec. Právě pro tuto historickou hodnotu je jistě na místě projít centrum města od kostela sv. Kateřiny až po rybník Vajgar, protože jen tak návštěvník může získat představu o velikosti vnitřního historického města.

V 15. stoleté se na předměstí u kostela sv. Václava usídlil nově povolaný řád františkánů (tzv. Bosáků). Od r.1478 byl na Novém městě, kde 1491 vyrostl klášterní kostel sv. Kateřiny. Spolu v městě byli i nadále minorité, kteří převzali zřejmě i některé duchovní povinnosti po německých rytířích (např. v kapli sv. Maří Magdaleny), kteří odešli z města po r.1450. Dnešní návštěvník města může navštívit v čase bohoslužeb kostel sv. Kateřiny a při některých příležitostech i kostel sv. Václava a kapli sv. Maří Magdaleny. V roce 1511 nastupuje na hradecký stolec Adam I. z Hradce, který zastával vysoký zemský úřad a v roce 1523 se stal nejvyšší kancléřem. Kolem roku 1529 odhad české části zboží Adama I. (bez moravských držav) řadí hradeckého pána na 7.-8. místo mezi nejbohatšími velmoži v království. Tím také roste důležitost města Jindřichova Hradce. Po náhlé smrti Adama I. spravuje rodový majetek v období nezletilosti jeho synů Jáchyma a Zachariáše poručník Volf st. Krajíř z Krajku na Landštejně, aby bylo smlouvou ze dne 26.září 1550 rozděleno panství tak, že Jáchymovi zůstal velkostatek Jindřichův Hradec a Zachariášovi moravský velkostatek Telč. Období vlády Jáchyma zahájilo všestranný rozvoj města Jindřichův Hradec. Pokud se chce návštěvník města o tomto historickém období dozvědět víc, je nutné navštívit zámek v Jindřichově Hradci.

Na popud Kateřiny z Montfortu bylo v r. 1594 přistoupeno k výstavbě jezuitské koleje s novou kaplí sv. Maří Magdaleny. Jezuitům svěřil Adam II., manžel Kateřiny z Montfortu, patronátní právo ke všem kostelům na svém dominiu a pověřil dozorem nad veškerým hradeckým školstvím. Školní výuka jezuitského gymnázia, jednoho z nejstarších v českých zemích byla zahájena v r. 1595. V současné době v jezuitské koleji sídlí Národní muzeum fotografie a Muzeum jindřichohradecka, které jsou celoročně přístupné všem zájemcům.

Muzeum Jindřichohradecka – http://www.mjh.cz/

Muzeum fotografie a moderních obrazových médií – http://www.nmf.cz/

Roku 1625 bulou papeže Urbana VIII. obdržela jindřichohradecká fara výsady infulovaného probošství (právo používat berly a mitry při slavnostních bohoslužbách) a kolem roku 1637 jezuité opatřili ostatky sv. Hippolyta, který se stal hlavním patronem města, následovali je hradečtí františkáni s ostatky sv. Teodora (1682). Atmosféru 17. století provází mohutný rozvoj výtvarných, hudebních a literárních děl. Církevní svátky střídají představení jezuitského divadla. Významným členem literátského kůru byl až do své smrti roku 1676 Adam Michna z Otradovic (nar. asi v r. 1600), varhaník, hudební skladatel, písničkář a básník. Krásu tohoto období může návštěvník města prožít při návštěvě kostela Nanebevzetí Panny Marie, který je otevřený pro veřejnost vždy v době bohoslužeb. Nejvíce však tato nádhera vyniká při slavnostech Adama Michny z Otradovic, které jsou každoročně pořádány. Roku 1773 zničil požár značný počet předměstských domů a velkou část zámku s jeho přepychovými renesančními interiéry a uměleckými sbírkami. Zrušením jezuitského řádu téhož roku zanikla i kolej (změněná v r. 1779 ve vojenská kasárna). Činnost gymnázia byla ukončena (gymnázium bylo obnoveno v r. 1807 jako světský ústav). Druhý požár v roce 1801 zničil téměř celé město. Následné stavební úpravy přidaly domovním průčelím zejména nové kamenické detaily, štukový dekor. Byla zastavena všechna loubí domů na náměstí.

Zbouraly se brány Novoměstská a Rybniční. Zrušila se část hradeb, zasypal se městský příkop a tím se umožnilo založení velkého sadu na rozhraní starého a nového města. Návštěvník penzionu Mika může tuto historickou tragédii pocítit i místě ubytování, pokud požádá majitele penzionu o možnost nahlédnout do sklepa, kde je zachována malá část historických hradeb. A samozřejmě se může projít po nádherném a rozsáhlém městském parku, který je příjemný ve všech ročních obdobích.

V letech 1871-1887 se napojení parostrojní železnice Prahy na Vídeň městu vyhnulo. Nastal závažný zlom v dějinném vývoji města vedoucí až k postupné ztrátě obchodního a kulturního významu. Teprve r. 1887 bylo město napojeno na hlavní trať prostřednictvím tzv. Českomoravské transversální dráhy vedoucí z Veselí n. L. přes Jindřichův Hradec do Jihlavy. O deset let později byl zahájen provoz na úzkokolejné trati z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice. V r. 1887 zažilo město i první zkoušku Křižíkových elektrických lamp. Pro návštěvníka je pro poznání této historické etapy nejlépe nasednout do vagonu úzkokolejky a projet se po této výjimečné trati z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice či do Kamenice nad Lipou. Může také navštívit muzeum u zámku v Jindřichově Hradci.

Další hrady a zámky v okolí Jindřichova Hradce

V okolí Jindřichova Hradce Vám pak doporučujeme navštívit tyto hrady a zámky:

zámek Červená Lhota – http://www.zamek-cervenalhota.eu/
zámek Dačice – http://www.zamek-dacice.eu/
zámek Hluboká nad Vltavou – http://www.zamek-hluboka.eu/
hrad Landštejn – http://www.hrad-landstejn.eu/
zámek Třeboň – http://www.zamek-trebon.eu/
hrad Nové hrady – http://www.hrad-novehrady.eu/
zámek Jemčina – http://www.jemcinazamek.cz/
zámek Telč – http://wh14.rowanet.cz/telc/